Deník Sama Williama Andrewse: #2 Badlands Granada -Španělsko

Na začátku roku jsme se s Jessem Yatesem vydali na tuto cestu s jediným cílem: vyhrát kategorii dvojic a zajistit si místo v první desítce.

Tento závod je nechvalně proslulý svým spalujícím vedrem, ale my jsme měli štěstí, že jsme se setkali s bouřkami a nižšími teplotami, což nás po příjezdu z Velké Británie nijak nestresovalo.

Naším plánem bylo udržet konzistentní tempo po celou dobu závodu. Začátek byl intenzivní, ale věděli jsme, že ne každý dokáže udržet takovou rychlost. Jakmile se setmělo, postupně jsme předjížděli jezdce nalevo i napravo a pohodlně si zajistili pozici v první desítce celkového pořadí. Zuřivě jsme bojovali o pozice dvojic a občas jsme přemýšleli, zda je první místo na dosah.

Po příjezdu do Almeríe jsme se do stoupání pořádně opřeli a vytvořili si značný odstup od pronásledujících dvojic.

Posledních 100 km se ukázalo jako nejtěžší výzva, jaké jsem kdy čelil. Měl jsem halucinace, na kole jsem se snažil zůstat vzhůru a cítil jsem se dezorientovaný.

Překročení cílové čáry bylo emotivním triumfem. Dosáhli jsme cíle, jeli jsme efektivně a úleva z toho, že jsme konečně dokončili tuto náročnou cestu, byla ohromující.

Uvidíme se tam!